Expozice ateliéru Průmyslový design Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně s názvem „Cucej“ je zaměřena na typicky český fenomén lázeňského pohárku a lázeňské prostředí obecně. Celá instalace se snaží navodit klidnou atmosféru lázní, jejich specifický kolorit a neopakovatelné kouzlo ve spojení s nádhernou přírodou a jejími dary.
Zdraví a čistota lázeňského prostředí jsou vizuálně umocněny zvoleným organickým tvaroslovím expozice a použitými přírodními materiály, jako např. písek, voda, mech, s nimiž vystavené porcelánové lázeňské pohárky zcela přirozeně souzní.
Tradici využívání léčivých termálních pramenů v Čechách je možno datovat již do doby bronzové. Systematicky začaly být lázeňské komplexy v českých zemích budovány už v období vlády císaře Karla IV. ve 14. století.
V současné době se Česká republika řadí mezi státy s největším bohatstvím minerálních a termálních pramenů v Evropě. Mezi nejznámější lázeňská města v Čechách patří zejména Karlovy Vary, Mariánské lázně, Františkovy Lázně, Konstantinovy Lázně, Poděbrady, Teplice apod., na Moravě to jsou zejména Luhačovice, Hodonín, Karlova Studánka, Teplice nad Bečvou a další. Tato lázeňská města mají svou specifickou atmosféru a jsou velmi oblíbená a vyhledávaná návštěvníky z celého světa.
Ozdravné pobyty jsou zde zaměřeny nejen na relaxaci a sportovní vyžití, ale zejména na léčbu zdravotních problémů souvisejících např. s dýcháním, zažíváním, pohybovým aparátem apod.
Typicky český fenomén lázeňského pohárku se rozvíjel v lázeňských oblastech na Karlovarsku v Čechách již od 16. století, kdy se minerální voda nabírala do jednoduchých sklenic na držácích, aby se lidé neopařili a nenamočili. V 17. století začaly být pohárky vyráběny z kameniny, později z mléčného skla sloužícího jako imitace tehdy drahého porcelánu a následně počátkem 19. století začaly porcelánky produkovat pohárky porcelánové, které převažují až do současnosti. Zásadní tvarová a funkční inovace lázeňského pohárku proběhla počátkem 20. století, kdy se jeho ouško proměnilo s rozvojem modelářských a technologických dovedností v praktickou násosku, která slouží zejména k ochlazování a jemnému dávkování minerální vody.
Ateliér Průmyslový design FMK UTB ve Zlíně navazuje na dlouholetou tradici výuky průmyslového designu, jejíž základy byly koncipovány na sklonku 30. let 20. století v Baťově Škole umění. Zlín se stal kolébkou českého průmyslového designu zejména zásluhou takových osobností, jakými byli prof. Zdeněk Kovář a jeho žák prof. akad. soch. Pavel Škarka.Ateliér Průmyslový design FMK UTB ve Zlíně, který v současné době vede MgA. Martin Surman, ArtD., se zaměřuje na úzkou spolupráci s výrobním sektorem, o čemž svědčí řada realizací konkrétních výrobků, registrovaných průmyslových vzorů a dlouhodobě úspěšné partnerství s mnoha firmami.
Naprostá většina ateliérových projektů je iniciována přímo z praxe, konkrétními požadavky a potřebami průmyslové sféry.
Pozitivním ukazatelem optimálního směřování ateliéru je bezesporu uplatnění absolventů v praxi, v tuzemských i v zahraničních společnostech. Výuka v ateliéru Průmyslový design FMK UTB ve Zlíně má charakter individuálních konzultací.
Studenti pracují na zadaných projektech samostatně nebo v týmech, což je vhodným způsobem připravuje na pozici designéra na volné noze nebo člena firemního designérského týmu. Témata zadávaných ateliérových projektů jsou volena záměrně různorodě, což zvyšuje univerzální připravenost a schopnost absolventů řešit širokou škálu nejrůznějších designérských projektů v praxi. Díky ateliérovým projektům a odborným workshopům jsou studenti průběžně seznamováni s nejprogresivnějšími technologiemi a materiály, což jim umožňuje nalézat inovativní designérská řešení. V rámci práce na ateliérových projektech je kladen důraz na vysokou užitnou hodnotu návrhu, jeho ergonomické parametry, vizuální kvalitu a výrobní potenciál.
Ateliér Průmyslový design se každoročně prezentuje na řadě prestižních tuzemských i zahraničních soutěžích a akcích zaměřených na design, v rámci kterých pravidelně získává řadu významných ocenění.
Mezi nejzásadnější úspěchy bezesporu patří Red Dot Design Award v kategorii Design Concept, který získal student ateliéru David Polášek za designérský návrh traktoru NOVO a Red Dot Design Award v kategorii Best of the Best, kterým byl oceněn Jan Škola za designérský návrh multifunkční lokomoční pomůcky TRILOBIT. Ateliér Průmyslový design FMK UTB ve Zlíně těmito aktivitami dlouhodobě významně přispívá k čelní pozici Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně mezi vzdělávacími institucemi obdobného zaměření ve světě.